* Vítejte všichni fanatici a uctívači Stargate! A všichni blázni do Jacka a fandové páru Jack a Sam :DD a vítejte i vy ostatní :D *

V cizích myšlenkách- část IV.

1. června 2007 v 18:08 | Nelien |  Povídky
Achojky!
Tak tady máte tu slíbenou čtrvtou část ;)) Nevím, mno, snad se vám bude líbit, snažila jsem se tam dát nějaký ten náznak mezi Sam a Jackem... ale to už si přečtěte sami! :D Ani sama nevím, jak to ukončím, to je dilema! Si to aspoň teďka na tý dovče pořádně promyslím ;D

"Tak to je on, pane." Oznámil Kolven a Jack si chlapíka zamračeně prohlédl.
"Konečně jste zpátky!" Zvolal náhle muž a vyskočil ze židle. "Už jsem se nemohl dočkat, až mi řeknete, jak mé sérum funguje!"
"Co prosím?" Optala se užasle Sam.
"Kdo jste?" Zajímalo Teal´ca.
"Jmenuji se Tulin." Zubil se mužík.
"Tak fajn. A můžete mi laskavě vysvětlit, co má tohle všechno znamenat?" Vypálil na něho nabroušený Jack. "Jak je možné, že dokážu vidět do hlavy každému, koho potkám?!"
"Byl to experiment!" Culil se Tulin.
"Experiment?" Zahřímal Jack. Daniel mu položil dlaň na rameno ve znamení, aby se uklidnil.
"Byli bychom rádi, kdybyste nám to celé objasnil, Tuline." Požádal ho Daniel vlídně. Jack stočil oči v sloup.
"No, totiž..." Začal mužík nadšeně. "Můj lid už po staletí sužují falešní bohové. A já se jednoho dne rozhodl se jim postavit. Došlo mi, že kdybych dokázal vytvořit látku, která by nám umožnila číst nepřítelovy myšlenky, byla by to velká strategická výhoda! A tak jsem začal s experimentováním a pokusy. Ale nikdo se mých testů nechtěl zúčastnit. A lidé mě po čase začali nazývat bláznem a stranili se mi." Smutně sklonil hlavu.
"Nepovídejte..." Utrousil Jack sarkasticky.
"A nakonec se rozhodli, že se mě zbaví. A tak mě poslali na tuto neobydlenou planetu a nechali mi tu vybudovat jen tuto laboratoř se zásobami jídla na dobu života, jež mi ještě zbývá. Už nejsem nejmladší.
Ale já se svých pokusů nevzdal! Pokračoval jsem ve vytváření látky a doufal, že jednoho dne se objeví někdo, na kom ji budu moci vyzkoušet a on mě odtud možná dostane pryč. A pak jste se objevili vy."
"Takže jste to vyzkoušel na mě?" Mračil se popuzeně Jack.
"Byl jste první, kdo se k mému zařízení přiblížil." Odvětil jednoduše Tulin. "Věděl jsem, že se sem vrátíte, abyste zjistili, co se to s Vámi stalo a já se tak dozvěděl, zda mé sérum funguje."
"Jo, to zatracený sérum sice funguje, ale asi ne tak, jak by mělo!" Rozkřikl se Jack nasupeně. "Že člověk slyší myšlenky všech lidí kolem sebe a pomalu mu z toho začíná šplouchat na maják, na to už jste nepomyslel, co?!"
"Šplouchat na maják?" Podivil se Tulin vyjeveně.
"To znamená zbláznit se, duševně se pominout." Vysvětlil hned ochotně Daniel, ale potom, co zachytil Jackův vzteklý pohled, raději zmlkl.
"Takže účinky nejsou příznivé?" Optal se Tulin zklamaně.
"Ne!"
"Ale copak to není úžasné slyšet, co si lidé kolem vás myslí? Nahlédnout jim do mysli a odhalit tak jejich nejniternější tajemství?"
"U nás považujeme mysl každého člověka za pouze jeho soukromou věc. Nikdo nemá právo dívat se druhým do mysli." Vysvětlila Sam.
"Tvůj experiment se nezdařil." Řekl Teal´c. "Sérum vykazuje nežádoucí účinky."
"Opravdu?" Divil se Tulin. "A jaképak?"
"Jaké?" Vytřeštil na něho oči Jack. "To, že se mi málem hlava rozskočila na tisíc kousků ti nestačí?"
"Ach. To je skutečně nepříjemné." Pokýval hlavou Tulin. A v Jackovi se pomalu začala vařit krev.
"Poslyšte, Tuleni..."
"Tuline." Opravil ho mužík zvesela.
"Fajn, Tuline." Zavrčel Jack. "Prostě mi na to píchněte nějakou protilátku a my na všechno zapomeneme, platí?"
"To nebude tak jednoduché." Podotkl Tulin.
"Jen mi neříkejte, že žádná protilátka neexistuje." Odvětil Jack.
"No, totiž..."
"Neříkejte to!"
"Ona existuje, jen ji nemám vyrobenou."
"No to snad není pravda!" Plukovník naštvaně rozhodil rukama a odstoupil stranou, aby se uklidnil.
"Jacku." Otočil se k němu Daniel.
"Danieli?" Prohodil plukovník významně. "A nesnaž se mi teď říct, ať jsem klidný."
Ale právě to bys měl.
"Já se vážně snažím ovládnout, abych tohoto... pána... na místě nezastřelil. Věř mi. Ale nějak se mi ovládat přestává chtít."
"Ó prosím ne, já ještě nechci zemřít! Prosím!" Začal najednou škemrat Tulin.
"Tak se snaž hezky honem vymyslet, jak mě z toho dostat!"
"Jacku!" Okřikl ho Daniel.
"Danieli!" Oplatil mu Jack.
"Plukovníku." Vložila se do toho Sam.
"Carterová?!" Ohradil se na ni Jack.
"O´Neille." Přidal se důrazně Teal´c.
No to snad ne, tohle je vážně marné. To byly zase myšlenky Daniela. Právě si unaveně mnul čelo.
Přece musí existovat nějaký způsob, jak plukovníka vrátit do normálu. Prostě musí... A mysl Sam. A Jack se konečně trochu uklidnil.
"Můžu to sérum vyrobit." Ozval se nesměle Tulin.
"A nebude to trvat několik let jako to předešlé?" Chytil se toho hned Jack.
"Ne, měl by to být okamžik. Již mám nachystané všechny potřebné látky, schází mi jen jedna jediná, bez které jsem protilátku nemohl dokončit."
"Jaká?" Zeptali se Jack s Danielem současně.
"Vzorek buněčných mikrovláken, díky kterým bude můj přístroj schopen naskenovat totožnou buničinu a vytvořit chemikálii, jež je konečná pro mou protilátku."
"A jaký je v tom problém? Můžete si prohlédnout mysl kohokoli z nás." Navrhl Daniel.
"Vážně?" Podivil se hned Jack a významně se na něj zadíval.
"Uhm, no..."
"Problém je v tom, že tento proces snímání mozku je dosti bolestný. Jde o hloubkové skenování. A navíc ta mikrovlákna v sobě nemá každý. Mezi vámi ho vlastní jen jediná osoba. Díky smyslu, jenž je u ní na vyšším stupni vývoje, obsahuje její mozek hustší a vyspělejší buněčná mikrovlákna. Myslím, že vy tomu také říkáte šestý smysl. A nebo ženská intuice."
"Cože?" Jack měl dojem, že se přeslechl. "Jsem tu jediný, kdo to nechápe?"
"Myslím, že Tulin potřebuje ženu." Zamumlal Daniel. A v tu ránu se všichni otočili na Sam, která jen překvapeně zamrkala.
"Přesně tak, doktore Jacksone." Zazubil se Tulin. "Jste doktor Jackson, že?"
"Potřebujete mozek Carterové, abyste dokončil tu protilátku?" Valil oči Jack.
"Ano. Tak to je. Bohužel."
"Zvláštní." Poznamenal strnule Teal´c.
"Jo, to teda je." Zabručel Jack. "Na něco takového můžete rovnou zapomenout."
"Ale pane-"
"Ne, Carterová. O tom s Vámi nehodlám diskutovat."
"Bez ní tu protilátku nedokončím." Pokrčil rameny Tulin.
"Tak to teda ne." Zavrčel výhružně plukovník a přistoupil k němu. "Ty to dokončíš, ty jeden mrňavej prevíte, jinak přísahám, že-"
"No tak, Jacku!" Okřikl ho opět Daniel.
"Danieli! Slyšel jsi, co tady ten mamlas právě říkal?!"
"Jo, slyšel. Ani mě se to nelíbí, ale-"
"Ale co?! Chceš ho snad poprosit, jestli by byl tak hodný a slitoval se nad námi?!"
"Dobře víš, že-"
"Tak mi řekni, co chceš dělat?"
Sakra přestaň se chovat jako osel!
"Cos to řekl?!" Jack se na něho šokovaně obrátil.
"Nic jsem neřekl."
"Ale jo, řekl! Já nejsem osel, jasný?"
"To nikdo netvrdí, O´Neille." Pozvedl obočí Teal´c.
"Ne, ale Daniel si to zřejmě myslí."
"Vždyť se tak chováš!" Vybuchl Jackson.
"Snažím se jen přijít na vhodné řešení!"
"Tím, že ho zmlátíš?"
"Nic jsem mu neudělal. Chtěl jsem si jen poklábosit."
"Nech toho."
"Až po tobě."
"Pánové!" Zarazila je konečně Sam. "S prominutím, ale teď se chováte jako oslové oba dva." A Jack s Danielem ztichli.
"Tak co bude?" Usmíval se pobaveně Tulin. "Věřte mi, že pro mě je to také nepříjemné."
"Jo, to jistě..." Zabručel popuzeně Jack.
"Musíme si to promyslet." Řekl Daniel a poté se všichni stáhli stranou. SG-9 zůstala dohlížet na Tulina.
"Ten Tuleň je pěkně prohnanej." Poznamenal hned Jack.
"Tulin. Jmenuje se-" Snažil se ho opravit Daniel.
"Jo, to je jedno." Mávl rukou Jack.
"Pane, chci, abyste věděl, že jsem ochotná to podstoupit." Prohlásila odhodlaně Sam. Jack se na ni zadíval.
"Jo. Ale já ne."
"Plukovníku..."
"Ne, Carterová. Musí existovat i jiná možnost."
"Žádná není, pane. A Vy to víte."
"Copak jste ho neposlouchala? Je to hodně bolestné."
"Já vím, pane. Přesto to chci udělat." Dívala se mu přímo do očí. A Jacka se začala zmocňovat bezmocnost a vztek pomalu přecházel ve strach. Strach o ni... Přece ji nemůže nechat, aby si nechala kvůli němu prohrabávat hlavu. Ne, ji ne...
"Já nevím, Sam..." Vložil se do toho Daniel. "Jack má asi pravdu."
"A helemese!" Pozvedl obočí plukovník. Daniel se zašklebil.
"Já to opravdu chci udělat. Je to jediná šance." Trvala na svém Samantha. A Jack začínal chápat, že jí v tom nezabrání.
"Teal´cu, co kdybyste na Tulina zkusili s Danielem ještě trochu přitlačit. Jestli nám náhodou něco... netají." Navrhl svým dvěma přátelům. A oni oba pochopili. Bez protestů se vypařili...
"Sam..." Otočil se Jack na majora.
"Pane, nemusíte mít obavy, já to vydržím." Ujistila ho hned.
"Ale já ty obavy mám." Opáčil, přičemž nedokázal odtrhnout oči od těch jejích. Viděl v nich jasné odhodlání, ale také strach a ještě něco, co si netroufal a možná se i bál pojmenovat...
"Jen tak Vás můžeme zbavit té schopnosti. Vy víte, že takhle se zpátky domů vrátit nemůžete. Zabilo by Vás to... pane..."
"Radši, aby to zabilo mě než..." Zarazil se uhnul pohledem.
Vím, co chcete říct. Já vím... Vím to.
"Nechci, aby se Vám kvůli mě hrabal v hlavě." Opět na ni pohlédl.
"Já to vydržím, pane." Usmála se na něho. "Už jsme zažili horší věci."
"Sam..." Přistoupil k ní blíž. Hleděl jí přímo do těch zářivých očí, náhle plných něhy, a zaplavila ho vlna známých emocí a pocitů. Chtěl ji popadnout a nepustit, nedovolit jí, aby to udělala. "Jste si jistá...?" Zašeptal nakonec.
"Ano." Přikývla.
"Dobrá." Povzdechl si. "Budu u Vás..."
Ach Jacku...
Usmál se. A ona mu úsměv oplatila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Colleen Colleen | Web | 1. června 2007 v 20:15 | Reagovat

Tuleň:D Omlouvám se, ale Tuleň mě dostal:D

A teď ke kapitolce. Pěkná, jako vždy.

A u téhle části jsem málem spadla ze židle:D  "Jacku!" Okřikl ho Daniel.

"Danieli!" Oplatil mu Jack.

"Plukovníku." Vložila se do toho Sam.

"Carterová?!" Ohradil se na ni Jack.

"O´Neille." Přidal se důrazně Teal´c.

2 Neli Neli | 1. června 2007 v 21:04 | Reagovat

:DD díky díky! A všimla sis? teal´c dokonce pronesl pár vět :DD jsem se překonala :D

3 Colleen Colleen | Web | 1. června 2007 v 21:04 | Reagovat

všimla:) A byla jsem mile překvapena :)

4 WWerulin WWerulin | Web | 2. června 2007 v 17:19 | Reagovat

Jééé <3 Proč tu nemáš smajlíky do komentů? Teď bych použila takovýho toho se srdíčkama místo očí. A ne jen jednoho. To je kráása. A jj, Tuleň nemá chybu :DD A to :" já vím co chcete říct" bylo kráásný <3

5 Lekorka Lekorka | 4. června 2007 v 11:25 | Reagovat

To jméno Tulin, je fakt pěkný:D Ty jo, mně se líbí, jak Jack hned zamítá, že Sam by se měla pro něj obětovat nebo tak:))))))) Ty jsi fakt Neli spisovatelský talent:)) Taky aby ne, patříš mezi moje oblíbené spisovatele:))))

6 Xandra Xandra | 5. června 2007 v 11:56 | Reagovat

Fakt skvělý:-) tak trochu mi to připomíná Divide and Conquer, ale tam to bylo naopak - to Jack se chtěl obětovat.....:-)

7 mummy mummy | Web | 6. června 2007 v 19:27 | Reagovat

to je krasa :) viem si to celkom presne predstavit.. naozaj pises skvele... a oddychni si na tej dovolenke a poriadne si premysli, co bude dalej, lebo toto cakanie je strasne...

8 Neli Neli | 9. června 2007 v 18:18 | Reagovat

Ahooooj! :D tak už jsem zpět! Před chvílí jsem přifrčela! Teda řeknu vám, bylo to super a mám spálený ksicht! :D a mooc a mooc děkuju za krásné komentíky! Vážně mě potěšily! :))

9 Colleen Colleen | Web | 9. června 2007 v 19:22 | Reagovat

Neli: vítej :)

10 Neli Neli | 9. června 2007 v 20:03 | Reagovat

jéé díky, Coll! :D zrovna ted jsem dočetla tvoje nový kapči! Máš tam komenty a jsem z toho nějaká paf! :D

11 Colleen Colleen | Web | 9. června 2007 v 22:35 | Reagovat

Já byla taky, když jsem dopsala tu Cameronovu kapitolu :D Ona mi tak nějak sama vyplynula, původně to mělo být jinak, ale touhle kapitolou se to trochu změnilo... ale co, hlavně, když se dostanu nakonec :D

12 happy happy | Web | 10. června 2007 v 11:41 | Reagovat

Teď koukám, já ti tady nenechala komentář!! *stydí se*

Bylo to úžasný! Jak psala Colleen - nejlepší scéna byla ta: "Jacku!" Okřikl ho Daniel. "Danieli!" Oplatil mu Jack."Plukovníku." Vložila se do toho Sam ad...

Pěkná kapitola, jsem zvědavá jak to bude dál pokračovat... ;o)

13 Neli Neli | 10. června 2007 v 17:51 | Reagovat

jéé děkuju moc Happy! :D jsem tě tu dlouho neviděla! a abych pravdu řekla, jsem sama zvědavá jak to bude pokračovat... nějak jsem se sekla :( a to už má být konec... chjooo

14 mishulinda mishulinda | 12. června 2007 v 19:40 | Reagovat

juchúúú!!!!!!!!!!to je krááásnýýý!!!!!!!!!!ten je k ní tak něžnej a roztomilej!!a jakej o ní má strach, to je taky boží!!!no tohle je prostě ideální chlap!!jen trochu přestárlej, co miško??:-DD!!!jinak ale super!!, M

15 Neli Neli | 12. června 2007 v 22:02 | Reagovat

ty s tím nepřestaneš!!!! :DD On není přestárlej, ani starej a ani důchodce, jasan? vrrr :D ale mooooc ti děkuju, čučím! By se ti najednou líbil, co? Ale nedám! Je jen můj! :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama