* Vítejte všichni fanatici a uctívači Stargate! A všichni blázni do Jacka a fandové páru Jack a Sam :DD a vítejte i vy ostatní :D *

Navždy s tebou 1/2

17. července 2007 v 14:42 | Nelien |  Povídky
Ahooj!
Mám tu novou povídku! :D Je to jednorázovka, ehm, o Sam a Jackovi, hihi, jak jinak... Rozdělená na dvě části :D A musím se hned ze začátku přiznat, že mě k ní trochu inspirovala Colleen svou povídkou Vzpomínky. Takže doufám, že jí to moc nevadí :)) Ehm, ale jinak mě tahle povídka napadla hlavně díky snu, který se mi zdál a z kterýho jsem byla upe vedle :D A taky musím poděkovat mojí Lilynce, která mě navíc přivedla na svělý nápad! Takže díky, zlatí ;))
Jinak jsem se snažila o trošku smutnější ráz, i když je to ramantika :) Odehrává se to asi ke konci desáté řady a vlastně je to poprvé, co jsem psala taky o Vale a Mitchellovi :D Sice jen trošku, ale... takže kdyby se mi nepovedlo vystihnout jejich povahy, tak se na mě prosím nezlobte :) To je asi vše, takže přeju příjemné čtení a hodně komentů :DD

Seděla u svého laptopu v laboratoři, avšak jen pramálo vnímala svou práci. Byla tu úplně sama, ponořená v šeru a ve stínech. A ve svých bolestných vzpomínkách a smutku. Neustále, pořád dokola se vracela k němu. V mysli se jí vybavovala jeho tvář, jeho jiskřivé oči a jeho smích... A stále nemohla uvěřit, že nic z toho už nikdy neuvidí. Při tom pomyšlení se jí do očí opět nahrnuly slzy. Plakala teď skoro každý den, ovšem tak, aby ji ostatní z týmu neviděli. Odmítala si totiž vzít volno, musela aspoň něco dělat, nějak se zabavit, aby na to stále nemyslela. Ale nepomáhalo to. Ta bolet byla neúnosná a ona již začínala pochybovat, že ji někdy překoná...
"Sam?"
Zvedla zrak od monitoru a ihned potlačila slzy. Byla to Vala, stála ve dveřích a váhavě se na ni dívala.
"Ehm, ahoj," vysoukala ze sebe Sam s námahou. "Jen pojďte."
Vala se posadila na židli před její stůl a zahleděla se na ni zkoumavým i soucitným pohledem. Sam se jen usmála a zeptala se jí:
"Stalo se něco?"
"Hm, ne." Zavrtěla Vala hlavou. "Ale děláte mi starosti, víte? Vůbec se mi nelíbí, jak to celé snášíte."
"Ale jděte, dostanu se z toho." Pokrčila Sam rameny.
"No, v to pevně doufám."
"Jak je na tom Daniel?"
"Pfff..." Povzdechla si Vala unaveně. "Právě jsem u něho byla. A tváří se stejně příšerně jako vy."
"Byli to nejlepší přátelé. Ta zpráva ho zasáhla...." Sklopila Sam zrak. "Alespoň, že Teal´c se drží."
"Jo, ale taky mi dělá starosti. Od té doby ani jednou neřekl to své vskutku." Postěžovala si Vala zamračeně.
"Oh, tak to je zlé..."
"Snad ne tolik..."
Na chvíli se rozhostilo tíživé ticho, v němž se Sam snažila dívat kamkoli jen ne na svou přítelkyni. Nevěděla, zda je připravená o tom všem otevřeně mluvit, ta rána byla ještě příliš čerstvá, ale Vala byla neodbytná a Sam to ze sebe přece jen potřebovala dostat.
"Sam, poslyšte..." Začala černovláska rozvážně. "Vím, jak je to pro vás těžké-"
"Ne, nevíte." Zavrtěla Samantha náhle hlavou a ze všech sil se snažila zadržet slzy. "Neznala jste ho tak, jako já. Neprožila jste s ním 9 let svého života. Nevíte, jaký úžasný člověk to byl... A teď je najednou... pryč." Odmlčela se a z oka jí stekla slza. Už to opravdu nešlo zadržet. "Nějaký opilec si sedne za volant a je mu úplně jedno, že srazí muže, který již nespočetněkrát zachránil celou naší planetu. Ani Goa´uldi, ani jiní mimozemšťané; nikdo ho nedokázal zabít. A pak se ze zatáčky vyřítí auto a..."
Nevydržela to a rozplakal se. Vala se k ní ihned nahrnula a konejšivě ji objala.
"Vím, že vám chybí, Sam..."
"Neskutečně..."
"Ale život jde dál a vy musíte také."
"Nevím jak. Myslela jsem, že můj život půjde dál... s ním..." pronesla tiše a Vala se na ni zadívala. "Ach bože... dovolila jsem pravidlům a předpisům, aby mi zničily život. Aby nám zničily život."
"Milovala jste ho?" Zeptala se Vala bez obalu a Sam to ani v nejmenším nezaskočilo. Již ji nemohlo vyvést z míry nic. A proto upřímně odpověděla:
"Ano. Myslím, že od první chvíle, co jsem ho spatřila." Slabě se usmála při vzpomínce na svůj nástup do SGC a jeho vyjevený pohled, když ji uviděl. "Generál O´Neill..." zarazila se a zavřela oči. Poté se opravila: "Jack... byl výborný voják a velitel. A poté i přítel. A já jsem po čase pochopila, že k němu cítím víc než jen přátelství."
Vala se na ni jen soucitně a chápavě dívala a hladila ji přitom po vlasech.
"Ach, Sam, je mi to tak líto."
"To nic, musím se s tím vypořádat sama. Je mrtvý, sice teprve týden, ale už se s tím musím smířit." Prohlásila pevnějším hlasem.
"Pojďte, musíme se připravit na misi na tu planetu... hm... PX-57... uh..."
"- 931." Dořekla za ni Sam s úsměvem. "Ano, tak jdeme."
~O~
Celá SG-1 stála před bránou připravená na svou další misi. Sam si zrovna kontrolovala zásobník, zatímco se zadávaly symboly, když vtom k ní přistoupil Daniel.
"Jseš si jistá, že chceš opravdu jít? Měla by sis spíš odpočinout a..."
"Danieli." Zarazila ho s úsměvem. "Díky, ale chci jít s vámi. Potřebuju přijít na jiné myšlenky. A navíc nepotřebuju si odpočinout o nic víc než ty."
"Dobře." Povzdechl si Danny. Sam věděla, že i jeho velmi trápí Jackova tolik náhlá smrt. A stejně tak i Teal´ca, i když se tvářil stále stejně kamenně a nepřístupně.
Sedmý zámek konečně zapadl a brána se otevřela, přičemž všechny ozářila jasná modrá záře. Generál Landry jim z mikrofonu ještě popřál hodně štěstí a plukovník Mitchell jim ne příliš vesele zavelel: "Tak jdeme, bando. Vzhůru na PX-57-931." A všichni vkročili do červí díry.
~O~
O necelé tři hodiny později: opět na základně
"Uhněte z cesty! Pozor, pozor!"
Doktorka Lamová si se svým personálem urychleně prorážela cestu na ošetřovnu. Na lehátku přitom vezli bezvládnou Sam ještě v uniformě s velkou krvavou skvrnou na hlavě. Zbytek SG-1 běžel za ní se strachem v očích. Všichni vypadali dosti přepadle a Mitchellovi se přes obličej tkvěl velký krvavý šrám.
Jakmile byla doktorka se Sam na ošetřovně, ihned začal závod s časem. Napojili na ni nejrůznější přístroje a vzápětí se na malém monitoru ukázal její nepravidelný tep. Doktorka Lamová poroučela připravit nejrůznější léky a přístroje a kolem Sam se v mžiku nahromadilo víc jak sedm osob v bílém.
Až najednou... "Ztrácíme ji!" Vykřikla doktorka. "Defibrilátor! Rychle!"
"No tak, Sam..." Mumlal si Mitchell a Vala se po něm úzkostlivě podívala. Pak pohlédla na Daniela, který si zamračeně mnul ruce.
"Bude v pořádku, viďte?" zeptala se roztřeseně, avšak nikdo jí neodpověděl. "Danieli, že bude v pořádku?" Ale ani tentokrát se nedočkala odpovědi. Až k nim nakonec přistoupila sestra a požádala je, aby počkali venku. Zatímco Samantha stále ještě bojovala o život.
"Já to takhle nevydržím. Musím vědět, co se tam děje!" drmolila Vala stále nervózněji, až znovu zamířila ke dveřím, připravená klidně i vtrhnout dovnitř, jen aby viděla, jak na tom Sam je.
"Ne, Valo, počkej!" zadržel ji Daniel. "Teď tam nemůžeš jen tak vtrhnout."
"Proč ne? Vždyť oni nás klidně vyhodili a my máme právo vědět, co s plukovníkem je!"
"Musíme počkat, oni teď jen odvádějí svou práci." Vložil se do toho Mitchell.
"Odvádějí svou práci?" Otočil se na něho Daniel roztrpčele. "Tak podle vás je Sam jen kus nějakého... masa a oni jen odvádějí svou práci?"
"Tak jsem to přeci nemyslel, Jacksone, a vy to víte."
"Ne, nejspíš nevím..." Zabručel Daniel popuzeně a opět se obrátil na Valu. "Musíme počkat, až nás k ní zavolají."
"Věřím, že plukovník Carterová bude v pořádku." Ozval se Teal´c a všichni s ním souhlasili. Vtom se k nim přiřítil generál Landry s obavami v očích.
"Tak co se tam sakra stalo?" spustil na ně ne však nahněvaně, ale ustaraně.
"Byla to léčka, pane." Chopil se slova Mitchell. "Převor a jeho chlápci už na nás čekali. Zajali nás a přenesli na svou loď, ale podařilo se nám utéct. Strhla se přestřelka, chtěli jsme se dostat ke kruhům a přenést se zpět na planetu a bránou zpátky sem. Ale když se Carterová chystala aktivovat kruhy, objevil se převor a použil pro ní tu svou... hůl..."
"Sam odlétla stranou a silně se praštila do hlavy." Dokončil za něho Daniel. "Kruhy se však stihly aktivovat a Teal´c ji stačil vzít s námi."
Ale než se generál stačil jakkoli vyjádřit, dveře ošetřovny se otevřely a vyšla doktorka Lamová. Netvářila se ani trochu vesele.
"Carolin, tak jak je na tom?" Zeptal se jí hned Landry.
"Je mi líto, ale je to zlé. Dělali jsme co se dalo, ale upadla do komatu." Oznámila doktorka. "Nyní je to jen a jen na ní."
Vala se zamračila, zatímco Daniel skryl tvář do dlaní.
"To není dobré, že ne?" optala se, ačkoli znala odpověď.
"Ne, Valo, to není." Řekl sklesle Mitchell. "Nemusela by se taky probrat vůbec. A nebo..."
"Umřít." Odtušila Vala s bušícím srdcem. Neuměla si představit, že by měla ztratit jednoho ze svých přátel. A se Sam si obzvláště rozuměla. Poprvé v životě měla pravou kamarádku a nyní by o ni měla přijít?
"To snad není pravda..." Zabručel Daniel. Zdálo se, že je toho na něho už moc. "Nejdřív Jack a teď..."
"Nepřijdeme o ni, Jacksone. Dostane se z toho." Zarazil ho Mitchell.
"Plukovník má pravdu." Přidal se Landry. "Neztrácejte naději, Carterová je silná."
"Už jsme se dostali z horších situacích, Danieli." Řekl Teal´c.
To jistě ano, pomyslela si Vala ustaraně, ale nebyla si tak úplně jistá, že se z toho Sam dostat chce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lekorka Lekorka | 18. července 2007 v 20:05 | Reagovat

Teda Neli, když jsem četla začátek, tak jsem skoro brečela. To bylo smutný. Jdu honem na pokráčko:)

2 mishulinda mishulinda | 22. července 2007 v 21:07 | Reagovat

Miško!!!!! všechny tvoje povídky a výtvory byly krásný a dokonalý, ale timhle jsi mě opravdu dojala......musim se přiznat, že mi fakt teče slza:-/......jdu hltat to krásný psaní dál...M

3 Neli Neli | 22. července 2007 v 22:15 | Reagovat

jejda, holky děkuju :)) teda, jsem tak ráda, že jsem vás dojala :DD

4 Ivet Ivet | E-mail | 27. července 2007 v 14:50 | Reagovat

to abych si začala brát papírový kapesníčky s sebou, když jdu na internet... moc povedený... gratuluju...

5 Neli Neli | 29. července 2007 v 15:06 | Reagovat

děkujík moc a moc, Ivet :))

6 Sety Sety | 21. prosince 2008 v 12:38 | Reagovat

u toho začátku si pobrečela,ale je to pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama